Staré auto


Já vím, že v dneÅ¡ní dobÄ› je automobil opravdu hodnÄ› důležitý. Jsou ale samozÅ™ejmÄ› nÄ›kteří lidé, kterým tÅ™eba vůbec nepÅ™ijde divné, že nemají automobil. A protože já jsem Å™idiÄka už od svých osmnácti let, tak vím, jak je automobil pro mÄ› opravdu hodnÄ› praktický. Je mi pÄ›tadvacet let a rozhodnÄ› si už nedokáži pÅ™edstavit život, že bych nemohla mít automobil. Já a být bez automobilu? Tak to ani náhodou. Já jsem opravdu asi tak už moc líná, že snad i do druhé ulice bych jela automobilem. Vůbec si nedokáži pÅ™edstavit, kdybych znova musela jezdit autobusem.

Toužila jsem po lepším autě.

Vzpomínám si na svá studentská léta, kdy jsem na stÅ™ední Å¡kolu jezdila do vedlejšího mÄ›sta autobusem, to vždycky trvalo tak patnáct minut, ale Å™eknu vám, že mÄ› to opravdu hodnÄ› vadilo a nemohla jsem se doÄkat, až si udÄ›lám Å™idiÄské oprávnÄ›ní. Na to jsem se vždycky těšila. A když už jsem potom mÄ›la Å™idiÄské oprávnÄ›ní, které jsem udÄ›lala ihned napoprvé, tak jsem se těšila, že budu mít nový automobil. To jsem ale netuÅ¡ila, co mÄ› Äeká. RodiÄe mi dali opravdu tak Å¡karedé staré ojeté auto, že jsem se za nÄ›j stydÄ›la. Kolikrát už jsem také říkala rodiÄům, že s tímhle autem jezdit nebudu, protože jsem se stydÄ›la a vÅ¡ichni mí známí a přátelé mÄ›li krásné nové auto.

Bez auta jsem asi líná.

SamozÅ™ejmÄ›, že také nebylo z autosalonu, i když jsem ho chtÄ›la, ale moji kamarádi ho mÄ›li takové, že se na nÄ›j jednoduÅ¡e dalo koukat a nemusel se za nÄ›j nikdo stydÄ›t. Jenomže já jsem se za nÄ›j musela stydÄ›t. Dostala jsem tak dvacetileté auto. To bylo opravdu hrozné! A kdybyste vidÄ›li tÅ™eba ty kosmetické vady anebo že bylo už dvakrát bourané a nikdo mi to neÅ™ekl, tak to bylo opravdu hrozné. StydÄ›la jsem se za to, takže pokaždé, když jsem potom jela na vyšší odbornou Å¡kolu, tak jsem vždycky parkovala o dvě ulice dále, aby nikdo z mých spolužáků nezjistil, že má tak Å¡karedé auto. Nechápu, jak mi tohle rodiÄe mohli udÄ›lat. Oni Å™ekli, že jsem Äerstvý Å™idiÄ a že mi nÄ›jaká stará ojetina staÄí.