Co bylo dříve?

Dříve návštěva divadla znamenala společenskou událost. Lidé si na sebe vzali to nejlepší oblečení, co jim viselo ve skříni, aby ohromili společnost. Bylo absolutně nepřípustné vzít si do divadla něco, v čem se válíte doma. Nutno, ale uznat, že dříve se nosily obleky a šaty i na procházku v parku. Dnes lidé myslí hlavně na své pohodlí. Většina lidí už ani společenské oblečení nemá. Studenti maturují v riflích, studentky v teniskách. Zvláštní příležitost už nemá zkrátka ten úctyhodný nádech. Proto ani návštěva divadla už neobnáší ten pocit povinnosti obléct si společenské oblečení. Je to přece jen divadlo.

Může za to jen nová generace?

Ale abychom nekřivdili mladé generaci, i starší generace je často zmatená – co na sebe. Je možné, že to způsobila právě starší generace. V 70. letech začaly ve velkém počtu vznikat menší divadla tzv. divadla malých forem. Divadla, která se chtěla odlišit od těch velkých konzervativních divadel.  Odlišovali se, jak přístupem k vystoupení, svými názory, tak i volnosti v oblékání obecenstva. Právě jejich uvolněnost se přenesla i do dnešních divadel. Velká divadla si často hrají na menší, aby nalákali mladší generaci, která divadla nenavštěvuje jako dřív. Raději sedí doma. A i proto jim divadla nabízejí možnost dostavit se do divadla ve stejném oblečení, ve kterém tráví celé dny u počítače.

Co teda na sebe?

Doba je taková, že divadla byla dohnána k tomu, že na svých internetových stránkách uvádějí etiku oblékání i chování v divadle. Zkrátka si musí vychovat své publikum sami. Ale pokud vám mohu radit, tak se oblékejte do divadla vždycky hezky. I když budete v obecenstvu jediný, kdo bude mít společenské šaty, budete jediný, kdo umí dělat věci stylově. 

Název odvozen z latinského slova cultura, tj. co je potřeba pěstovat. Pokud se na to podíváme z užšího pohledu významu daného slova, jedná se o soubor vybraných tvůrčích lidských činností, jako je například umění, divadlo, literatura, náboženství apod. Tento výraz je však používán až od 16. století. V širším významu a to zejména ve společenských vědách se jedná o systém veškerého významu, činnosti a vzorců chování, které si člověk přivlastňuje coby člen společnosti. Studií kultury se zabývá především kulturologie, ale částečně i sociologie, kulturní antropologie a příbuzné vědy.
 
Kultura a civilizace
 
Vzhledem k tomu, že kultura je takřka vždy vyjádřena a šířena řečí, velmi často se bere jako vázaná na specifické jazykové prostředí, tj. česká, francouzská, německá kultura, atd. V rámci větších a zároveň méně homogenních nadnárodních celků se používá termín civilizace, které odkazuje k městskému prostředí a tedy i k patřičnému kosmopolitismu.
 
Kultura a její poslání ve společnosti
 
Náleží mezi zkrátka nezbytnou podmínku života v lidské společnosti. I když se zejména jedná o lidská konání ve sféře umělecké, ale patří do kultury i společenské zvyky v rámci stolování, oblékání, chování a komplexní úroveň vzdělanosti. Kultura je tak rovným ukazatelem každého národa a jeho vyspělosti. Nejen z tohoto aspektu je zapotřebí kulturu neustále pěstovat, udržovat a rovněž podporovat. V tomto směru jsou nejúčinnější elementy v podobě školství, výchovy a prostředí.
 
Odlišnost lidových kultur
 
Prostřednictvím odlišnosti lidových kultur je tak zaručena rozmanitost na globálním poli a je tak i více či méně interesantní záležitostí. Vše je samozřejmě na individuálním pojetí a vjemu každého člověka. Může občas dojít ke vzájemnému promíchání kultur a tím tak je dán podnět ke vzniku nové, aniž by došlo k vytracení té původní.
 
Kultura z pohledu široké veřejnosti
 
Pro řadu lidí je pojem kultura v podobě návštěvy divadla, koncertu, kina, výstavy apod. Převážná většina si pod pojmem umělec představí různé interprety. Absence výuky kultury na základních a středních školách je velmi znát. Sice naštěstí jsou k dispozici různé hudební a výtvarné školy i umělecké ateliéry. Je tak očekávána větší podpora z jejich strany a mělo by dojít k většímu zájmu a podpory státních institucí.
 
Výchova formou umění
 
Jedná se o efektivní nástroj kultivace a formování obecné tvůrčí schopnosti dětí. Vše je tak za předpokladu, že je cílem vyspělá humánní a demokratická společnost. Je podstatný rozvoj už u nejmenších dětí, kdy je velmi zásadní podporovat jejich kreativitu a tvůrčí osobnost.